Ze'eb

Hodnost Alfa

Narodila se 24.5.

samice

 

Kladem i záporem je, že bych chtěla být ve všem první, jsem taková kompetitivní, soutěživá, byla bych dobrý, jak se říká "alfa" vlčice, vůdce, já jako hebrejec, říkam "alef" vlčice.
Nejsem dobrý lovec, jsem spíše ten typ vlka zaměřený na vědomosti než na fyzičku. Jsem duchovně spojena s Bohem, tak bych byla i dobrá šamanka a mohla bych přivolat počasí, které je třeba, moje smečka nikdy nebude mít nedostatek vláhy, zaprší, když o to požádám Boha a když se budeme chtít vyhřívat, tak pršet nebude. Jsem altruista, ráda pomáhám jiným vlkům a někdy i na úkor svých vlastních zájmů, dokážu poradit při psychických potížích, ale zároveň jsem asertivní, že když mi na něčem fakt záleží, umím si to i přes zdráhání druhých prosadit.

 

Jsem vlčice, jmenuji se Ze'eb, narodila jsem se v komplexní rovině 24. 5. 2013 ve znamení Blížence, což je vzdušné znamení. Má schopnost zákonitě vzhledem ke vzdušnému znamení musí být vzduch. V Tóře má vlka ve znaku rod Benjaminovců. „Benjamín svůj úlovek rve jako vlk, co odvlekl, požírá hned ráno, večer dělí kořist."( Genesis 49. kapitola, 27. verš)


Jsem Žid. Mám talit (modlitební šál) a ty řemínky na mém těle, to je tfilin (modlitební řemínky). Také mám licousy a jsem tak zarostlý, protože jsem nazír. „Po celou dobu platnosti slibu svého nazírství si nedá břitvou oholit hlavu. Dokud neskončí doba, po kterou se zasvětil Hospodinu, bude svatý a nechá si na hlavě volně růst vlasy.“ Numeri (4. Mojžíšova) kapitola 6, verš 5.

Jsem modrý, protože bylo řečeno: "I pravil Hospodin Mojžíšovi řka: Mluv k synům Jisraele a řekni jim, aby si dělali cicit [třásně] na cípech svých oděvů, pro pokolení svá, a aby dali na třásně cípu niť z modré [látky]. A bude vám [památnou] třásní, abyste se dívali na ni a abyste si vzpomínali všech příkazů Hospodinových a abyste je vykonávali a abyste se nepouštěli podle srdce svého a za očima svýma, za kterýmiž následujete záletnicky." (Numeri 15:37-41) Zároveň je tento text třetí částí modlitby Šema Jisra'el. Já nemám modrou látku ale rovnou modré chlupy.

Příběh k obrázku Wulf a Wulfína

Před Wulfí skálou, kde Bůh Wulf kdysi povstal, kde nyní padl a po uplynutí temného tisíciletí znovu povstane, se střetli Wulf s jeho chotí Wulfínou při svém, na tisíc let posledním, rozhovoru. Sám velký Wulf totiž porušil přikázání, které kdysi sám nařídil pro vlčí Bohy - nikdy se nesmíte fyzicky spojit se smrtelným vlkem/vlčicí. Proto se sám nyní za trest musí stát smrtelným vlkem. Jen duše, ta je nesmrtelná. Wulf se po tisíc let bude znovu a znovu rodit, jeho duše bude sbírat zkušenosti, a teprve za tisíc temných let, během kterých bude vlčí plémě bez Bohů upadat, bude připraven stát se znovu Bohem. 
Vlčice Kryia, ta, s kterou Wulf zhřešil, kvílela v bolestech, jak se první vlče dralo na svět. Bohyně Wulfína řekla Wulfovi, který slábl tím, jak se vlček dobýval na svět - "to vlče, které se vlčici Kryie narodí, to bude tvoje první inkarnace." Wulf se ještě stačil zeptat "a kdo bude druhé vlče?" a vydechl naposledy, protože v dálce byl slyšet pískot novorozeněte. Wulfína si řekla sama pro sebe, to druhé vlče, to budu já, vstoupím také mezi smrtelné vlky, aby zde pro Tebe během tisíciletého období byl vždy na blízku alespoň jeden vlk, který Tě bude skutečně milovat. Já budu vědět, kdo jsi... kdo jsi BYL a kdo jednou zase BUDEŠ. Ale Ty, Ty mě nepoznáš. A vzápětí začala Wulfína slábnout, když se vlčici Kryie začalo na svět drát druhé vlče... 
 

 

 

Vzduch

 

Zkušenosti: 840b

EL: 212b

Ativita: 23b

WL: 27 500

Moje rodina

Můj vyvolený

 

 

 

Takhle vypadám

Napište mi

pro Ze´eb