Elis

28.2

samice

Jsem velice neklidná vlčice. Nemám ráda, kdy se mi někdo směje-nebo na mě šahá. Mám ráda hádky a vytí na měsíc. Nemám ráda moc velkou společnost.

Když jsem byla malé vlče, neměla jsem mámu-zemřela při porodu… A tátu zastřelili lovci… Přísahala jsem, že se pomstím. A taky se tak stalo-už jsem nebyla to roztomilé vlče. Byla jsem zabiják-zabiják toužící po pomstě. Když jednoho dne jsem uslyšela auta. Ano byli to oni-lovci. Hned se mě zmocnila touha zabít je-ale copak umí vlče sotva pár dní staré zabíjet? I přesto jsem to udělala. Lovec si mě ale všimnul a během minuty jsem měla v tělu kulku. Kdyby nebyl můj táta obratný, měla bych ji v hrdle, ale teď jsem ji měla v tlapě. Ale bolest se nedala přežít. Na chvíli se mě zmocnila touha zemřít. Pak se ale něco vynořilo z lesa. Měla jsem dojem že mě to chce zabít, ale pak se mě to zeptalo, jestli nechci pomoct. A pak jsem si uvědomila, že to je jeden z Niwatských vlků. Ten vlk mě odnesl k jezírku a vyléčil mě. Přesto však touha pomstít se byla větší a větší..... Až se to stalo. Lovci. Přijeli a snažili se nás zabít. já jsem zahlédla něco zvláštního- ale ne! Oni tam mají hlavy vlků. Najednou se do mě něco zabodlo. Na chvíli jsem viděla svou hlavu na stěně. A nebýt Niwatských vlků tam jsem. Niwatský vlk mě položil do svého doupěte a já tam zůstala ležet.. Když přišel, zeptal se mě jestli chci zůstat u něj. nevěděla jsem-přijmout, nebo se pomstít. Přijmula jsem..... Ale v mém srdci je jen kousek důvěry a lásky. Ze skoro celé je jen z nenávisti a touze-touze po pomstě.

Živel: oheň

Sen: Ochránit a bojovat za smečku.

Info: Jsem malá, ale přesto velice bojovná.

Zkušenosti: 15b

EL: 5b

Atktivita: 1b

WL: 2 000